top
logo

Počítadlo

TOPlist

Knihy z naší nabídky


Úvodní Zbrojní právo Myslivecký zákon a zákaz použití brokových nábojů s olověnými broky
Myslivecký zákon a zákaz použití brokových nábojů s olověnými broky Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 18
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jan Komenda   
Čtvrtek, 05 Říjen 2006 01:11

PORADNA - sekce 2. střelnice 
Diskuze o negativním vlivu olova jako jednoho z nejtoxičtějších prvků této planety na životní prostředí, tedy i na člověka, na flóru i faunu se vedou již mnoho desítek let. Olovo uvolněné v souvislosti se střelbou je poměrně významným ekologickým problémem současnosti.

 Poměrně hodně olova je rozptýleno po zemském povrchu i v podobě olověných broků jako prvků hromadných střel používaných v nábojích do brokovnic. Největší nebezpečí představuje olovo, které se dostalo do zažívacího

 traktu některých živočichů spolu s potravou. Vědecké studie jednoznačně prokázaly, že i jen několik malých broků v zažívacím traktu většího vodního ptáka vyvolává jeho postupné chřadnutí a pomalé umírání. Byly prokázány i úhyny dravců, kteří se takto kontaminovanými ptáky živí.

Tyto zkušenosti vedly v mnoha zemích k zákonné úpravě zákazu požití olova pro lov vodních ptáků. Proto je dnes např. v USA, Kanadě, skandinávských zemích, částech Velké Británie a dalších zemích samozřejmostí lov na vodních plochách a mokřadech brokovými náboji s netoxickými náhradami olověných broků. Česká republika zůstala v tomto ohledu poněkud opožděna, jak po stránce technické, tak po stránce legislativní.

I když již dlouhé roky má největší výrobce střeliva v ČR v nabídce náboje s ocelovými broky, zájem o ně není nijak valný. Formulace příslušného zákonného ustanovení, týkající se uvedeného zákazu, je značně problematická a navíc odkládá zákaz na rok 2011.

Výše uvedený zákaz je formulován v zákonu o myslivosti č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v ustanovení § 45, který mj. zakazuje s účinností od 31. prosince 2010 používat „olověné brokové náboje“ k lovu vodního ptactva. O důležitosti tohoto zákazu není pochyb. Pochyby se však objeví, když se zamyslíme nad klíčovým pojmem „olověné brokové náboje“ a vůbec nad celým ustanovením § 45 odst.1, písm. w.

Pojem „olověné brokové náboje“ chápal zákonodárce při schvalování zákona nepochybně jako náboje s olověnými broky určené pro střelbu z brokovnic. Tato definice olověných brokových nábojů však v zákonu ani jiném právním předpisu či terminologické normě není uvedena. Já osobně si pod pojmem olověný brokový náboj představuji náboj vyrobený celý, nebo z větší části z olova. Takové náboje pochopitelně neexistují, takže je (čistě teoreticky), nelze ani používat k lovu vodního ptactva. Nelze vyloučit, že s touto výmluvou přijdou jako typičtí zástupci národa českého někteří myslivci, když jim bude hrozit postih za použití olověných broků při lovu kachen. A nelze ani vyloučit, že jim soudce dá za pravdu, bude-li je zastupovat dobrý advokát.

A postih za střelbu olovem nad vodou může být od ledna 2011 skutečně citelný. Podle ustanovení § 63 odst.2 mysliveckého zákona jde o přestupek, za který je možné uložit držiteli loveckého lístku pokutu do výše 30 000 Kč s možným zákazem činnosti (tj. lovu se zbraní) na dobu do 2 let, popřípadě i odebrání loveckého lístku a vyslovení propadnutí věci (tj. zbraně a střeliva).

Pokud by za stejných okolností střílel olovem ten, kdo lovecký lístek nemá, toto ustanovení o přestupku se jej netýká, neboť by se jednalo o trestný čin pytláctví podle § 178 trestního zákona, za který může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest nebo zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. V případě kvalifikace trestného činu podle odst.2 je sazba natvrdo od šesti měsíců až do pět let. Střelba olovem na vodního ptáka by v tomto případě pochopitelně nebyla polehčující okolností, spíše naopak.

Náboje jsou konstrukčními celky vyrobenými z mnoha různých materiálů, kovových i nekovových. Nelze je proto dělit na náboje olověné, železné, mosazné, vizmutové, zinkové či plastové, či jiné, podle toho, který materiál v sestavě náboje převažuje. Takového dělení se dosud nikdo nedopustil, protože by byl asi považován za hlupáka či muničního nedouka. Podle konstrukčního materiálu lze však dělit části náboje - střely nebo nábojnice, pokud se jedná o homogenní tělesa vyrobená z téhož materiálu. V náboji pro brokovnici s hromadnou střelou tvořenou olověnými broky je kromě olova a výbušnin použita mosaz, plast, nebo papír, popř. jiné přírodní produkty. I když olovo jednoznačně hmotnostně převažuje, olověný náboj to skutečně není. Tak jako není mosazným nábojem puškový lovecký náboj s mosaznou nábojnicí, která někdy tvoří více než polovinu hmotnosti celého náboje.

Z výše uvedeného je zřejmé, že z hlediska ohrožení vodního ptactva olověnými broky není rozhodující střelba těmito broky na ptáky samotné, nýbrž střelba směrem na vodní plochy, u nichž tito ptáci hnízdí a které jsou zdrojem jejich potravy. Pokud brokový roj dopadá do vody a broky zůstávají zachyceny v povrchových vrstvách bahna, mohou se stát jejich snadnou „kořistí“. Navíc, zákon se vůbec nezabývá zákazem střelby brokovými náboji s olověnými broky v blízkosti vodních ploch v případech nesouvisejících s lovem vodního ptactva. Po roce 2010 bude tedy nadále možné střílet směrem na vodní hladinu za účelem lovu jiné zvěře, nebo při sportovní střelbě na přilehlé střelnici.

Závěrem tedy nezbývá, než konstatovat, že chybná (terminologicky nepřesná a neúplná) formulace celého ustanovení § 45 odst. 1, písm. w, zejména pak klíčového pojmu „olověné brokové náboje“ může způsobit, že uvedený zákaz bude od ledna 2011 jen formální a jeho porušení bude nepostižitelné. Proto se domnívám se, že by bylo účelné v novele mysliveckého zákona nebo jeho prováděcího předpisu, či jiným náhradním způsobem tento nedostatek napravit. Je na to ještě relativně dost času.

Aktualizováno Sobota, 08 Listopad 2008 17:04
 

bottom

Založeno na Joomla!. Designed by: Free Joomla Template, tuvalu domain transfer. Valid XHTML and CSS.