|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Sobota, 31 Leden 2009 16:24 |
|
Jaké jsou faktické rozdíly mezi normalizovanými montážními lištami označovanými jako Picattiny (MIL-STD 1913), Weaver, a R.I.S. ? Dočetl jsem se, že Picattiny rail byl vyvinut z lišty Weaver, a že na rozdíl od ní má normalizované rozteče příčných drážek. O rozměrech lišty R.I.S. jsem nenašel žádné uspokojivé informace. Jak je to s jejich kompatibilitou co se používaného příslušenství týče? Montážní lišty Picatinny (nebo také MIL-STD 1913) jsou vyráběny podle citovaného amerického vojenského standardu, který byl později převzat i NATO. Specifické rozměry montážních prvků této lišty jsou dány právě oním standardem. Název Picatinny mají proto, že jsou dílem výzkumného centra americké armády Picatinny Arsenal z New Jersey. |
|
Aktualizováno Neděle, 01 Únor 2009 17:35 |
|
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Sobota, 31 Leden 2009 16:00 |
|
Mám otázku ohledně rozdílů označování ráží v milimetrech a v palcích. Například náboj 5,56x45 mm NATO. Je ráže 5,56 mm (průměr střely), ale nevím jestli .22, .222, nebo .223. A dále také 7,62x51 mm NATO. Měla by to být ráže .30, ale proč je to tedy .308 Winchester? Číselné údaje, vyjadřující ráži nábojů, zejména údaje palcové (v setinách nebo tisícinách) dosti často nevyjadřují ani přibližně skutečné hodnoty, jsou jen smluvní. U některých ráží se při jejich zrodu jen zvolilo podobné číslo, aby se odlišila nová ráže od nějaké jiné, ale s rozměrem nemá nic společného. K chaosu v označování ráží přispívá mj. i nejednotné chápání pojmu ráže vývrtu hlavně v různých částech světa (může to být nejen průměr vývrtu v polích, jak jsme zvyklí u nás, ale i v drážkách). |
|
Aktualizováno Neděle, 01 Únor 2009 17:30 |
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Sobota, 31 Leden 2009 15:48 |
|
Zajímaly by mně výkony zbraní flobert, teoret. dostřel a úsťová rychlost. Také by mne zajímala nějaká tabulka či vzorec výpočtu teor. ideálního odrazu od překážky v úhlu 360 stupňů. Flobertky jsou obecně zbraně velmi nízkého balistického výkonu, počáteční energie střely (na ústí) dosahuje hodnot několika málo desítek Joulů podle ráže při počátečních rychlostech střel kolem 250 - 300 m/s. |
|
Aktualizováno Sobota, 31 Leden 2009 15:52 |
|
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Sobota, 31 Leden 2009 15:42 |
|
Dobrý den, potřeboval bych prosím srovnání tlaku v hlavni ráže 8x57JS a 9.3x62 při výstřelu a kde bych sehnal tabulku i ostatních běžných loveckých zbraní. Reálné hodnoty tlaků u jednotlivých ráží jsou problematické. Orientačně lze využít buď nějaký přebíjecí manuál, nebo normu ČSN 39 5020 - Náboje a vývrty hlavní (rozměry, tlaky a energie), která je českou mutací tabulek TDCC mezinárodní komise C.I.P., jejímž členem je i ČR. Bohužel tato norma není stejně jako jiné státní normy dostupná z internetu, ale jen za peníz, aby náš chudý stát nepřišel zkrátka. Základ této několikasetstránkové normy z roku 1997 byl nedávno k mání za 2880 Kč, k tomu je vydán ještě dodatek se změnou Z1 za 1190 Kč. No nekupte to. |
|
Aktualizováno Neděle, 01 Únor 2009 17:36 |
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Sobota, 31 Leden 2009 15:22 |
|
Pane docente, se zájmem jsem si přečetl Váš článek "Myslivecký zákon a zákaz použití brokových nábojů s olověnými broky". Jsem sice "jen" mysliveckým hospodářem, ale dovoluji si upozornit, že v náboji pro brokovnici s hromadnou střelou tvořenou olověnými broky je mimo jiné výmetná náplň (v zápalce též třaskavina) nikoli však v ý b u š n i n a, jak mylně prezentujete v článku dříve citovaném. Přeji příjemný den. |
|
Aktualizováno Neděle, 01 Únor 2009 17:31 |
|
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |
Technika
