|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Úterý, 17 Březen 2009 23:16 |
|
Náboje s průbojnou střelou patří do skupiny zakázaného střeliva pro civilní použití. Od 1.2.2009 je průbojná střela zákonem o zbraních nově definována jako jednotná střela, která je tvořena materiálem (např. jádrem) tvrdším než 250 HB (HB – tvrdost podle Brinella), nebo střela, která je laborována do střeliva, jež svou konstrukcí nebo energií střely vykazuje průbojný účinek. Toto vymezení průbojné střely je ve druhé části dosti nešťastné, neboť průbojný účinek, tj. schopnost probití určité překážky definované tloušťky, vykazuje každá pohybující se střela bez ohledu na svou konstrukci a energii.
Podívejme se nejdříve na pojem tvrdost. Tvrdost je obvykle definována jako vlastnost materiálu, vyjádřená odporem proti vnikání cizího tělesa. Tvrdost je charakteristikou odporu proti tvárné deformaci malých objemů. I přesto, že se jedná o poměrně významnou charakteristiku mechanických vlastností materiálů, nejedná se o jednoznačnou fyzikální veličinu. Její experimentální kvantifikace je poměrně problematická, neboť ke stanovení tvrdosti se používá poměrně mnoho odlišných metod, z nichž každá je vhodná jen pro určité druhy materiálů. Hodnoty tvrdosti stanovené různými metodami, lze mezi sebou porovnávat pouze na základě empiricky získaných relací.
|
|
Aktualizováno Středa, 14 Prosinec 2011 11:46 |
|
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Čtvrtek, 05 Březen 2009 20:33 |
|
Walther P1 (Pistole 1) je poválečná modifikace slavného Walthera P38 – jedné z nejuznávanějších pistolí z období 2. světové války. Pistole P1 je služební odlehčenou verzí P38 určenou pro Bundeswehr. Na rozdíl od klasické třicetosmičky s ocelovým rámem (hmotnost zbraně 945 g) byla P1 vyráběna s rámem z lehké slitiny - duralu (hmotnost zbraně 800 g), některé menší změny mezi oběma zbraněmi byly i v konstrukci pojistky a zápalníku (zbraň má automatickou pojistku úderníku) a v dimenzování některých součástí (zesílen závěr a úderníková pružina). |
|
Aktualizováno Čtvrtek, 05 Březen 2009 22:28 |
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Čtvrtek, 05 Březen 2009 20:31 |
|
Mnoho sběratelů historických služebních zbraní zajímá, zda lze podle výrobního čísla zbraně zjistit historii jejich zbraně. Evidence starých služebních zbraní ve všech armádách určitě existovala, jen dostat se k ní je poněkud složitější, než by se mohlo zdát. U tuzemských vojenských zbraní ve výzbroji armády rozhodoval o jejich přidělení určitému jedinci velitel a centrální přehled evidenčních čísel se jmenovitým přidělením zbraně nebyl v dobách předrevolučních v ČSLA veden. Až na začátku 90. let vznikl centrální registr vojenských zbraní, které byly v té době ve výzbroji. Ten je však přístupný pouze pro státní orgány, zejména pro policii v případech vyšetřování trestných činů, v nichž nějaká zbraň figurovala. Obdobný způsob vedení a dostupnosti evidence služebních zbraní je i u ostatních ozbrojených složek státu (Policie ČR, Vězeňská služba apod.).
Podobně je tomu i u zbraní ze zahraničí. Zejména v Německu byly vedeny evidence starých zbraní s ohledem na německou preciznost určitě pečlivěji a jejich dostupnost je mnohdy lepší, ovšem opět především pro policii v rámci vyšetřování. O nějaké internetové adrese, kde by byly archivní údaje o služebních zbraních dostupné, však bohužel nevím. |
|
Aktualizováno Neděle, 31 Leden 2010 17:01 |
|
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Neděle, 08 Únor 2009 20:06 |
Vyráběly se pistole ČZ vz. 50/70 a ČZ vz. 52 ve verzi pro použití s tlumičem? Pistole řady ČZ vz.50/70 existovaly i v provedení s tlumičem hluku výstřelu, nebyly však standardním výrobkem (byly určeny pro speciální účely). O tom, že by nějaká modifikace pistole vz. 52 byla vybavena tlumičem, nevím. Na tento ruční kanón by se tlumič asi ani moc nehodil. |
|
Aktualizováno Neděle, 08 Únor 2009 20:08 |
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Sobota, 31 Leden 2009 17:28 |
|
Můj triviální dotaz se týká balistiky moderní předovky ráže 50. Uvažujme stejnou navážku prachu, a tedy stejnou počáteční energií střely (cca 2700 J). V prvním případě zvolíme střelu s hmotností 16,25 g (v0=577 m.sec-1), ve druhém 19,5 g (v0=526 m.sec-1). Zajímalo by mne, jaký bude v praxi rozdíl v chování střely (účinný dostřel, přesnost apod.). Laicky předpokládám, že lehčí střela bude vlivem vyšší počáteční rychlosti, a tudíž výrazně vyššího odporu vzduchu, rychleji ztrácet energii. Děkuji za případné uvedení na pravou míru. Dotaz určitě není triviální, neboť prolíná celou balistikou od vnitřní, přes vnější až po koncovou. S předovkami bohužel moc zkušeností nemám, takže se omezím v odpovědi na Váš dotaz spíše na obecné balistické úvahy. |
|
Aktualizováno Neděle, 01 Únor 2009 17:30 |
|
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |